Do portfolia výrobků společnosti Henkel přibyly dva nové produkty Loctite na zajišťování závitových spojů: Loctite® 2400 a Loctite® 2700. Zajišťovače závitových spojů jsou anaerobní lepidla zabraňující jejich uvolňování vlivem vibrací a nadměrného zatížení, kterým jsou často šrouby vystaveny. Anaerobní lepidla vytvrzují mezi dvěma kovovými povrchy, bez přístupu vzduchu. Loctite® 2400 a Loctite® 2700 jsou dvě nová lepidla na zajišťování závitových spojů, které splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Oba produkty, středněpevnostní Loctite® 2400 a vysokopevnostní Loctite® 2700, byly vyvinuty v laboratořích Henkel Dublin tak, aby jejich bezpečnostní list byl „čistý”. To znamená, že i dle přísných předpisů EC č. 1907/2006 - ISO 11014-1 nejsou produkty označeny bezpečnostním symbolem, R a S větami. Kromě toho neobsahují žádné deklarovatelné karcinogeny, mutageny a reprodukční toxiny.
Tyto produkty nabízejí nové možnosti v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, při zachování tradiční vysoké účinnosti produktů Loctite® na zajišťování závitových spojů.

„Náš tým pracoval na projektu více než rok, aby dosáhl požadovaných výsledků“, říká pan Erik Edelmann, produktový manažer firmy Henkel. „Měli jsme příležitost spolupracovat s několika náročnými zákazníky, jejichž experti pro ochranu zdraví při práci měli na projektu osobní zájem a poskytovali nám okamžitou zpětnou vazbu na řadu různých prototypů. Tímto způsobem naši specialisté mohli vytvořit nový standard a posunout tak technologii zajišťování závitových spojů opět o krůček vpřed“.

Středněpevnostní Loctite® 2400 má modrou fluorescenční barvu, viskozitu 3 000 mPa•s a pevnost ve smyku na oceli 9 N/mm2. Vysokopevnostní Loctite® 2700 má zelenou fluorescenční barvu, viskozitu 500 mPa•s a pevnost ve smyku na oceli 18 N/mm2. Po vytvrzení oba produkty poskytují vynikající odolnost vůči většině průmyslových chemikálií. Dosahují dobré teplotní odolnosti tím, že odolávají trvalé provozní teplotě až do 150°C.

Mimo studených disperzních lepidel jsou v polygrafickém průmyslu k lepení knižních bloků jak pro měkké vazby V2, tak také tuhé vazby V8 nejčastěji využívána tavná lepidla, takzvané hotmelty. Na lepení knižních hřbetů jsou to standardní hotmelty EVA na bázi etylvinylacetátu a na tzv. boční lepení, kterým je fixována v úzkém proužku ke knižnímu bloku přední a zadní strana obálky, jsou to takzvané PSA hotmelty (Pressure Sensitive Adhesives). Mimo to jsou ke hřbetnímu lepení využívána také lepidla PUR na bázi polyuretanů, jejichž využití z několika důvodů, o kterých se ještě zmíníme, u nás není ale zatím příliš časté. Ve všech třech uvedených skupinách, tedy lepidel pro hřbetní a boční lepení a lepidel PUR, byly nedávno představeny novinky reprezentující onen už zmíněný „krok do budoucnosti“.

Při vývoji nových produktů v oblasti tavných lepidel byl kladen důraz na využití nízkoteplotní technologie, to znamená snížení teploty, při které probíhá proces lepení. Výsledkem tohoto vývoje jsou nové řady hřbetních lepidel na bázi nízkoviskozního polymeru EVA Technomelt Cool a Coolbind. Tento nový druh polymeru umožňuje nanášet tavná lepidla řady Technomelt Cool a Coolbind při nižší teplotě, pouhých 130 °C namísto 160 °C, jako je tomu u standardních hotmeltů EVA. To jednak přispívá k poměrně podstatným úsporám energie, ale navíc také k šetření součástí nanášecího systému, protože ty jsou při nižší provozní teplotě namáhány méně než při vyšší. Optimální viskozita zmíněné řady lepidel již při takto nízké teplotě znamená možnost zredukovat množství nanášeného lepidla až o 25 % při zachování stejné pevnosti slepení oproti standardním hotmeltům EVA, což pro uživatele představuje výraznou úsporu nákladů. Lepidla s novým typem polymeru EVA jsou rovněž velmi dobře tekutá, takže ve srovnání se standardními hotmelty mnohem lépe penetrují do širokého spektra lepených papírů. Nižší nános lepidla aplikovaného na hřbet knižního bloku a velmi dobrá pevnost lepení při použití lepidel z řad Technomelt Cool a Cool­bing vede rovněž ke zlepšení otevíratelnosti knihy, což představuje pozitivní krok v oblasti vylepšení užitných vlastností knih obecně. Pro srovnání: vrstvička standardního hotmeltu EVA na hřbetu knižního bloku musí v závislosti na jeho tloušťce dosahovat tloušťky cca 0,9 mm, u nízkoteplotního hotmeltu stačí při stejné pevnosti slepu pouze tloušťka cca 0,7 mm, takže knihu je potom možné otevírat mnohem snadněji a lépe.

Rychlost schnutí a tvrdost výsledného filmu u nízkoteplotních hotmeltů v porovnání s hotmelty standardními přímo předurčují tyto řady lepidel pro výrobu měkkých vazeb V2 na lepicích linkách, kde z důvodu dosahování vysoké produktivity musí nanesené lepidlo rychle zaschnout a zároveň musí být dosaženo co největší rovnosti hřbetu, což je možné zajistit použitím tvrdších typů lepidel. Na lepení knižních bloků pro tuhé vazby V8 je vhodnější používat spíš měkčí typy tavných lepidel, které jsou flexibilnější. Knižní bloky pro tuhé vazby mají většinou větší tloušťku než knižní bloky měkkých vazeb V2, takže jejich lepení vyžaduje trochu jiné parametry. K tomu potom přistupují i další případné zpracovatelské operace typické pro tuhé vazby, jako je například kulacení knižního hřbetu apod., a měkčí, flexibilnější typy tavných lepidel mají snahu se přizpůsobovat ohýbání respektive tvarování.

Parametry nových řad hřbetních hotmeltů Technomelt Cool a Coolbind zajišťují jejich spolehlivou zpracovatelnost v lepicích linkách s provozní rychlostí od 5 000 taktů/hod. výše, ve kterých se všechny jejich přednosti projevují mnohem výrazněji. V lepicích zařízeních s nižší produkční rychlostí je možné nízkoteplotní hotmelty používat také, ovšem vzhledem k tomu, že rychlost jejich zasychání je poměrně velká, je v těchto lepičkách třeba zvýšit teplotu při jejich nanášení, čímž dochází ke ztrátě jejich podstatných předností, to znamená efektů úspor energie a nižšího opotřebování součástek.

Před provozním nasazením nových řad lepidel Technomelt Cool, respektive Coolbind je třeba vzít v potaz nejenom tloušťku lepeného knižního bloku, ale také individuální podmínky výroby, jako je kvalita papíru, jeho plošná hmotnost, formát bloku, potisk textové části i obálky atd. Obecně je možné říci, že doporučená tloušťka hřbetu knižních bloků lepených nízkoteplotními hotmelty by se měla pohybovat v rozmezí od 0 až do 2 cm.

Z hlediska provozních nákladů, vezmeme-li v úvahu pouze jednotkovou cenu lepidel, tak jsou nízkoteplotní hotmelty nejlevnější. Následují je standardní hotmelty EVA, které jsou dražší zhruba o 10 %, a nejdražší jsou lepidla na bázi polyuretanů, jejichž cena je vyšší zhruba 2–2,5krát. Na problematiku ceny lepidel je ale třeba nahlížet i z jiného úhlu, tedy z hlediska celkové spotřeby. Zatímco nános standardního hotmeltu EVA musí mít tloušťku cca 0,9 mm, u nízkoteplotního je to už jen cca 0,7 mm a u lepidel PUR potom pouze 0,3 mm při dosahování stejné pevnosti lepení. Tím dochází k výraznému smazávání rozdílů mezi jednotkovými cenami jednotlivých druhů těchto lepidel, nehledě na další faktory, jako je například praktická nezničitelnost a univerzální využitelnost lepení polyuretanovým lepidlem při dodržení předepsaného technologického postupu lepení. Tím jsme se dostali k novému typu polyuretanového lepidla, který přichází na trh.

V základním členění se lepidla dělí na termoplasty a termosety. Termoplasty jsou lepidla, která po zahřátí mění svoje fyzikální skupenství a mezi něž patří hotmelty na bázi polymerů EVA. U lepidel patřících mezi termosety dochází při jejich vytvrzování k zesíťování, tedy nevratné chemické reakci, a patří mezi ně lepidla na bázi polyuretanů. Unikátnost hřbetních lepidel PUR spočívá v kvalitě výsledného filmu lepidla po zesíťování a ve vysoké adhezi PUR prakticky ke všem známým polygrafickým materiálům používaným při výrobě knižních bloků. Navíc tento typ lepidel je naprosto odolný vůči migraci minerálních olejů z tiskových barev, způsobující určité problémy u hotmeltů EVA. I přes relativně vysokou cenu lepidel PUR (proč je to ale relativní, jsme už vysvětlili), je možné říci, že jsou v mnoha ohledech z hlediska svých vlastností nenahraditelná, zejména při lepení knižních bloků s tloušťkou hřbetu nad 2 cm zhotovovaných z natíraných papírů s vysokou plošnou hmotností a tiskem až do hřbetu nebo v případech, kdy je třeba knižní blok lepit proti směru vlákna papíru. Lepidla na bázi polyuretanů jsou vzhledem na svou pevnost a prakticky nezničitelnost slepu velice vhodná pro výrobu lepených knižních bloků pro tuhé vazby V8. U knižních bloků slepených PUR lepidly je možné bez problémů také kulatit hřbet knižního bloku, je ovšem nutné vzít v úvahu, že se jedná o reaktivní typ lepidel, ale jejich reakci není možné řídit úplně do všech důsledků. Reagují totiž s vodou, respektive se vzdušnou vlhkostí, takže reakce může nabíhat různým způsobem, lépe řečeno různou rychlostí. Při jejich testování bylo například zjištěno, že kulacení hřbetu knižního bloku slepeného PUR lepidlem musí probíhat v rozmezí 6–10 hodin po jeho nanesení, ale nesmí být zahájeno dříve než po 6 hodinách. Pokud je kulacení hřbetu prováděno mimo tento časový interval, má kulacený hřbet knižního bloku, vzhledem k tomu, že polyuretanové lepidlo je termoset, tendenci vracet se do původní podoby, kterou měl bezprostředně po slepení. Proto je lepší při lepení knižních bloků, jejichž hřbet bude kulacen, využívat technologii „dual cure“. Její výhoda spočívá v tom, že tato technologie využívá jiný typ polyuretanového lepidla a v lepicí lince je zařazena UV lampa, která urychluje v určitém okamžiku průběhu lepicího procesu jeho síťování. Jedná se tedy o řízené síťování, kdy v prvním kroku lepení probíhá standardně reakcí se vzdušnou vlhkostí a v druhém kroku je síťování řízeno UV osvitem. Hlavní výhodou této technologie je tedy skutečnost, že kulacení hřbetu knižního bloku je možné provádět do 3 minut po nanesení lepidla, přičemž je už dosaženo 100% pevnosti a finálního tvaru hřbetu. Zařízení na kulacení hřbetu knižního bloku je tedy možné in-line propojit s lepicí linkou, čímž dojde k výraznému zvýšení rychlosti a produktivity výrobního procesu.

Hlavní nevýhodou standardních typů tavných hřbetních lepidel PUR je ale skutečnost, že v těmito adhezivy unikají do vzduchu škodlivé izokyanáty, takže je nutné ke strojům, na nichž jsou používány, instalovat výkonné odsávání a dodržovat při práci přísné bezpečnostní předpisy o ochraně zdraví. Obsah izokyanátů byl u současných standardních PUR lepidel už snížen na hodnotu pohybující se okolo 3,5 %, což je sice stále ještě relativně vysoké číslo, ale současná norma jej toleruje. Ovšem od května letošního roku má vstoupit v platnost nová norma Evropské unie, která má obsah volných izokyanátů v PUR lepidlech snížit na hodnotu 0,1 %. Proto byl na trh uveden nový typ PUR lepidla s označením PUR ME (MicroEmission), u kterého se obsah volných izokyanátů pohybuje dokonce pod hodnotou 0,1 %. Ve srovnání se standardními typy PUR lepidel už tedy PUR ME nemusí mít na obalu etiketu s lebkou a zkříženými hnáty v oranžovém poli, protože jeho složení z hlediska obsahu škodlivin odpovídá složení běžných lepidel, a jeho uživatelé se už také nemusí řídit zvláštními předpisy pro skladování. Navíc je možné PUR ME, podobně jako hotmelty na bázi polymerů EVA nanášet při nižších teplotách, což umožňuje úspory energie a menší opotřebení součástek lepicích zařízení. PUR ME je vyráběn ve dvou variantách – jednak v transparentní, jednak v bílé podobě. V posledních letech je totiž ze strany uživatelů lepidel patrný odklon od transparentní podoby lepidel a stále více jsou požadovány jejich bílé formy. Díky minimálnímu obsahu škodlivin také nemusí být lepicí stroje, ve kterých je využíván PUR ME, vybaveny žádným speciálním výkonným odsáváním.

Dříve se k bočnímu lepení obálek na knižní bloky u měkkých vazeb V2 používaly standardní hotmelty EVA. V současnosti, kdy jsou tyto měkké vazby složitější, čímž je míněn potisk vnitřních stran obálek, tisk do hřbetu, vkládané a vlepované přílohy, různé typy lakování atd., zvýšily se nároky na tahy a tlaky, které musí slep vydržet. Je zkrátka třeba, aby použité lepidlo odolávalo všem těmto vlivům včetně vlivů vyplývajících z použitých materiálů, jak papíru, tak i tiskových barev. Díky tomu se od používání hotmeltů EVA na boční lepení postupně ustupuje a nahrazuje je jednak používání hotmeltů PSA a nejnověji také nové generace lepidel na bázi polyolefinů. Společnost Henkel tak má v nabídce bočních lepidel Technomelt Q, což je standardní boční hotmelt EVA, Technomelt Tack, tedy boční hotmelt PSA, a nejnověji také Technomelt ­Ultra na polyolefinové bázi. Technomelt Ultra je zcela nový produkt, který v sobě spojuje přednosti standardních hotmeltů EVA a hotmeltů PSA, a navíc má i některé vlastnosti, jež tyto typy lepidel nemají. Lepidla na bázi polyolefinů ve srovnání s nimi totiž disponují nejširším rozsahem lepení a zároveň nejvyšší pevností slepu. Hotmelty PSA sice také drží na široké škále různých povrchů, ale vzhledem k tomu, že jsou stále lepivé (pressure sensitive), mohlo by se stát, že u určitých typů bloků by mohlo v důsledku namáhání dojít k roztržení naneseného lepivého filmu. Technomelt Ultra je ovšem hybrid, který takovému roztržení úspěšně odolává. Mezi jeho přednosti tedy patří takzvaný „wow“ efekt, což je přizpůsobení slepeného místa namáhání při dalším používání slepeného produktu. Další předností tohoto nového typu bočního lepidla je vlastnost označovaná jako color-fastness. Boční tavná lepidla totiž měla zpočátku žlutou až okrově žlutou barvu. V současnosti je ale jejich barevnost na základě požadavků trhu posouvána do oblasti transparentní až bílé podoby. Ovšem čím lepidlo obsahuje více aditiv ovlivňujících jeho barvu, tím se zhoršují jeho vlastnosti z hlediska lepivosti a pevnosti slepu. To je zvlášť patrné při přidávání titanové běloby u bílých variant lepidel. Ale u nového lepidla Technomelt Ultra nedochází k negativnímu ovlivnění jeho lepivosti ani pevnosti slepení, přestože je bílé. A to je velice důležité obzvlášť v současné době, kdy je bílá barva u bočních lepidel vyžadována jejich uživateli stále častěji.